V tomto článku bych se ráda věnovala problematice CrossFitu. Sama CrossFit dělám a mám ho ráda, ale přijde mi, že se CrossFit od původního konceptu zvrhl v úplně něco jiného. Ze cvičení, které mělo zlepšovat zdatnost a klást důraz na techniku se postupně stalo něco, kde je cílem nazvedat co nejvíc kil nebo udělat nejvíc opakování v co nejkratším čase (mnohdy jakýmkoliv způsobem). Dávám to za vinu zejména tomu, že se v CrossFitu začalo závodit. Myslíte, že člověk s precizní technikou by měl lepší čas nebo více opakování než ten, který ,,to tam napálí" jakkoliv? Tímto nechci nikoho shazovat, naopak vím, že existuje i spousta lidí, kteří CrossFit cvičí a cvičí správně (se správnou technikou).
Nicméně, postupujme popořadě a zabrousíme trochu do historie. Jak vůbec CrossFit začal a co obnášel?
CrossFit byl oficiálně založen roku 2000, ale zrodil se o něco dříve. Jeho zakladatelem byl gymnasta Greg Glassman, který se chtěl stát (jako mnoho jiných sportovců) silnějším. Zjistil, že cvičením s velkou činkou a jednoručkami může zesílit mnohem více než pouhou gymnastikou (při které se pracuje pouze s vlastní hmotností). Glassman se kromě gymnastiky věnoval ve volném čase také jízdě na kole se svými přáteli cyklisty. Jeho soutěživost ho přivedla k tomu, že si uvědomil, že své přátele gymnasty může jednoznačně porazit ve vzpírání a cyklistice, ale své kamarády cyklisty ne (ty zas může porazit v jiném sportu, který netrénují). Stručně řečeno, může najít někoho lepšího v jednom sportovním odvětví, ale ne ve všech. Položil si tedy zásadní otázku: Jakou cenu platíme za naše sportovní zaměření?
Došel k tvrzení, že nejlepší ukazatel fyzické zdatnosti je obecná fyzická připravenost - tzv. ,,všeuměl, ale ne mistr něčeho". Vznikl koncept CrossFitu, který byl založen na 10 klíčových složkách
- Kardiovaskulární / respirační vytrvalost
- Stamina (výdrž)
- Síla
- Flexibilita
- Výbušnost
- Rychlost
- Koordinace
- Obratnost
- Rovnováha
- Přesnost
Glassman založil v roce 1995 vlastní tělocvičnu, ve které pořádal CrossFitové tréninky pro veřejnost. O CrossFit začal být velký zájem. V roce 2000 pak byla oficiálně otevřena první CrossFitová posilovna v Seattle. Nyní je jich na světě přes 3000.
Ze cvičení, které mělo připravit atlety různých zaměření ,,na vše" se stal samostatný sport, ve kterém se začalo soutěžit. V roce 2007 se pořádaly první CrossFit Games, které každým rokem narůstaly na popularitě. Cenou pro vítěze bylo 500 dolarů a vítězi se stali James Fitzgerald a Jolie Gentry. Pro porovnání - dnes je hlavní cena 1 milion dolarů.
Zdroj: http://www.theboxmag.com/article/origins-of-crossfit
CrossFit dnes
Musím konstatovat, že mnoho atletů dnes cvičí mnohonásobně nad hranice svých možností. Určitě je dobré trénovat tvrdě, avšak dlouhodobá nadlimitní zátěž se dříve či později projeví na zdraví. Když si vezmu, že se CrossFit kdysi trénoval 5-6x týdně nebo maximálně 1x denně a dnes se trénuje i 3x a vícekrát denně, zůstává mi nad tím hlava stát. Takovou nepřiměřenou zátěží dochází k dlouhodobému přetěžování pohybového aparátu a všech jeho struktur. To se nemusí projevit hned, ale třeba za 10 let a pak už bude pozdě na to napravit to. Navíc dochází ke značnému zatížení centrální nervové soustavy a nezvratným změnám mozku. Nemluvě o tom, že při nedostatečné regeneraci se nahrazuje svalová tkáň vazivovou - a to je, myslím si, kontraproduktivní.
Stále populárnější jsou dnes skupinové lekce CrossFitu. Byla jsem svědkem několika takových tréninků a zjistila jsem, že se na tyto lekce chodí lidi spíše zničit, než zlepšit. To si myslím, že je zásadní chyba - měli bychom naše tělo učit, nikoliv ničit. Mnozí cvičenci taky na trénink chodí už znechucení, že budou muset dělat XY opakování angličáků nebo jiných ,,oblíbených" cviků. I přesto na lekce nadále chodí, což přisuzuji vyplavení endorfinů. K čemu pak ale takové cvičení je, když si k němu člověk vypěstuje odpor?
Naprosto nevhodný je pak CrossFit pro lidi, kteří celý den sedí v práci, nemají žádnou (nebo minimální) kondičku a jsou zkrácení od hlavy až k patě. Po takovém tréninku odejdou pravděpodobně tak zničení, že si nebudou moct několik dní pořádně sednout nebo udržet lžíci, aniž by jim vypadla z ruky.
CrossFit neodsuzuji - naopak, líbí se mi myšlenka jeho všestrannosti. Jenže, jakmile se začne výkon nějak počítat, měřit a srovnávat s ostatníma, jde kvalita provedení stranou. Zamyslete se, kterou cestou se chcete zlepšovat:
- Cestou, která je sice pomalejší, ale dlouhodobě udržitelná: Budete dbát na techniku, i kdyby to mělo znamenat zanechání svého ego doma, že n a budete usilovat o funkční sílu, aniž by jste své výsledky museli neustále s někým porovnávat. Získáte opravdovou funkční sílu.
- Cestou, která je rychlejší, ale vede k vysoce pravděpodobnému poškození zdraví: Budete neustále porovnávat své výsledky s ostatními, kolik opakování jste v určitém čase odjeli nebo jak rychle jste dokončili některý workout. Technika půjde stranou. Získáte tak akorát nežádoucí držení těla, opotřebení kloubů a pravděpodobně se dříve či později zraníte a nebudete schopni v tréninku pokračovat.
